Další mítink v Kněžicích jako hlubší ponor do úkolů

Projektoví partneři na exkurzi v MŠ v pražské části Slivenec

Projektoví partneři na exkurzi v MŠ v pražské části Slivenec

Publikoval(-a) Tana Dutkevicova dne 19.05.2014

Když se malý dělný tým českých i rakouských zástupců projektu Komunity pro zelenou energii sešel 15. května v kněžickém ekocentru Mlýn, mohl se tentokrát už odrazit od jasně daného faktického rámce. Tím byly číselné „mety“ úkolů formulovaných ve společném Akčním plánu udržitelné energetiky (SEAP) pětice obcí MAS Mezilesí, který byl v březnu odeslán Paktu starostů a primátorů. Opatření jsou odvozena od výpočtu základního závazku tohoto SEAPu - oproti roku 2005 uspořit do roku 2020 minimálně 45% emisí CO2.

Členové týmu KOZE včetně starostů si ujasnili, že splnit úkol znamená zajistit konkrétní kroky zejména ve čtyřech oblastech: při úsporách v obecních budovách, při modernizaci veřejného osvětlení a především – při zateplování a náhradě emisně nevyhovujících kotlů na pevná paliva v rodinných domech. Ty musí být nahrazeny ekologičtějšími zdroji, které již budou vyhovovat svou emisní efektivností hodnotám požadovaným pro cílový rok novými českými předpisy ochrany ovzduší.

Georg Carl Priesner, vedoucí projektu z vídeňské centrály Klimabündnis a Thomas Waldhans, energetický pověřenec modelového klima-regionu Waldviertel Kernland, pozorně vnímali českou realitu i souvislosti úkolů. Kde to bylo smysluplné, přidali i svůj názor na věc či rakouskou zkušenost.

Starostové dotčených obcí při pracovním jednání

V případě klíčového úkolu českého SEAPu – u modernizace kotlů v rodinných domech - došlo v diskuzi navíc k jednomu podstatnému upřesnění oproti formulaci SEAPu. Stalo se tak v rámci  separátní sekce jednání, která probíhala jako technický wokshop, kde hlavní slovo měli energetici, kalkulačka a výpočty různých variant. Jelikož obce Sloveč a Záhornice jsou vytápěny převážně z rozvodu plynu a Kněžice krom dvou místních částí teplem z bioplynky, nepřipadne na zbylé Chotěšice, Chroustov a ony osady Kněžic u občanů ročně nutná náhrada jen pěti „špinavých“ kotlů za ekologické, jak po vypočtení průměru na obec uvádí rozpis úkolů v akčním plánu, ale o dost více! Z toho plyne nutnost orientovat agitaci obce a poradenství expertů i jejich případnou pomoc s žádostmi o dotace přednostně a urychleně právě sem! Ostatně v Chroustově si to už uvědomili a jednu poradenskou seanci s energetickým expertem již v místní hospodě uspořádali – právě na téma výměny kotlů a možností, jak si pořídit moderní zdroj na biomasu včetně dlouhodobého zajištění štěpky či briket jako paliva. (Byť se návrh experta-podnikatele na hromadnou výměnu kotlů v lokalitě nezdál být místním reálný, přesto je akce přiměla vážněji promýšlet varianty svého řešení, což byl přínos určitě cenný).

Další kolo diskuze při technickém workshopu se poté vedlo právě kolem kroků, které by měly směřovat k tomu, aby občané mohli s energetickým expertem diskutovat pravidelně. Debata vyzněla tak, že v první fázi bude snahou dohoda s poradci EKIS v Hradci Králové, kteří to do lokality mají nejblíže a už se jednou na zdejší akci KOZE poradenským okénkem podíleli. Cílem bude sjednat v první fázi cca každoměsíční pravidelnou přítomnost poradce, který by mj. lidem radil při vyplňování žádostí o dotace. V dalším období je třeba se zaměřit na zisk prostředků pro případnou častější asistenci vlastního smluvního poradce, např. pro celou MAS.

Rakouskou praxi přiblížil právě Thomas Waldhans. Vysvětlil, že ani on nepracuje pro obce na celý úvazek. Energetičtí pověřenci působí jak na úrovni spolkové země, tak i mikroregionu – Thomas působí na obou. O systém těchto poradců se u našich sousedůstát zasadil poté, co si stanovil úkol, aby Rakousko bylo do roku 2050 plně energeticky soběstačné!

V rámci této vize vzniklo přes sto tzv. modelových klima-regionů, které na tyto aktivity  získávají příspěvky od státu, přičemž obce si 40% nákladů hradí samy. To se po určitém čase mění v poměr opačný.

Thomas Waldhans při svém vystoupení

Přítomné Thomas seznámil i s časovým snímkem své měsíční práce: zajišťuje technické poradenství, příp. financování projektů, v obcích má cykly přednášek, školení, vypracovává energetické bilance a dokládá efekty dotací, píše výroční zprávy, jedná se správními radami i firmami... „Prostě převažuje nezbytná byrokracie,“ neskrývá Thomas.

Rakouští přátelé poté seznámili český tým se stavem svých prací na SEAPu třinácti obcí svého modelového regionu. Termín pro jeho dokončení mají ale vzhledem k datu přistoupení poslední obce do Paktu starostů až v prosinci tohoto roku. V dané fázi se proto po dokončení základní výchozí emisní inventury zabývají rozpracováním konkrétních investičních a dalších kroků pro snižování emisí.

Účastníci pracovního setkání

Druhý den mítinku byl věnován exkurzi po třech zajímavých instalacích OZE v Praze. Georg i Thomas si mohli prohlédnout mateřskou školku v Praze Slivenci, která je zbudována v pasivním standardu. Lví zásluhu na tom má starostka Jana Plamínková, někdejší ekologická novinářka a stálá spolupracovnice LEA i agentury BioCIT.

Dalším projektem byla ve Vršovicích fotovoltaika na MŽP s unikátním systémem výklopného systému situovaného přes hranu stěny, ale i poněkud problematickými finančními velenáklady. Dotřetice byla hostům ukázána největší tuzemská instalace vakuových slunečních kolektoru na střeše hotelu DUO na Proseku. Slouží mj. i k solárnímu chlazení prostřednictvím klimatizace. Projekty tak měly čím hosty zaujmout.

Plodné pracovní setkání bylo dobrým předznamenáním další fáze spolupráce i atmosféry vzájemného sdílení zkušeností i podnětů. Dostatek prostoru pro tuto rovinu kontaktů mělo být znovu při již chystané druhé studijní cestě našich starostů do Rakouska....

Autor: Karel Merhaut

Foto: Táňa Dutkevičová