Dotazníky obcím klub rozhýbou jen málo

Dotazníky obcím klub rozhýbou jen málo
Publikoval(-a) Tana Dutkevicova dne 10.06.2013

Při vytváření českého národního klubu RURENER vycházíme z mentality těch, kdo obce vedou. Starostů, zastupitelů, členů obecních orgánů. Určitou šancí poznat jejich názory na „naší věc“ se na počátku projektu zdály být dotazníky starostům…

Záhy jsme jich vyplnili 10, později další. Byly mezi nimi odpovědi starostů Hostětína ze Zlínska i Kněžic z Nymburska, dvou obcí, kolem nichž jsme chtěli iniciovat společný SEAP, dále obec Lkáň z Litoměřicka, která podepsala Pakt a chystá se na svůj SEAP a další vesnice se zájmem o udržitelnou energetiku.

Hlavním společným znakem všech odpovědí je akcent na nedostatek financí a potřebnou finanční asistenci EU i vlád všude, kde se ptáme na bariéry jejich vztahu ke CoM, SEAPu i energetické politice EU. Hned poté všichni, kdo Pakt nepodepsali, zdůrazňují nedostatek informací o něm. (Až do naší otázky o něm vesměs nevěděli!) Následně se shodují v nedostatečném personálně-technickém zázemí malých obcí pro agendu a plnění SEAPů. Věcně je pak pro většinu tázaných největším problémem malých obcí energetická ztrátovost budov.

SEAPy všichni (!) považují za potřebné, stejně jako hodnocení jejich plnění a evropskou spolupráci starostů vesnic.

Překvapivě ale téměř všichni hodnotí roli NGO´s v OZE a EE politice obce jako nedůležitou (akční NGOs s tímto zaměřením jsou spíše ve městech).

U většiny též zaznělo, že brzdou v ČR je slabá politická vůle pro OZE a EE. Nejčastěji nezodpovězenou otázkou bylo „Co má Pakt více dělat pro malé obce“, příp. „Jak energetickou politiku EU lépe vysvětlovat venkovu...“ (Obvyklá odpověď - NEVÍM...)

A zajímavost na okraj: i ti kdo Pakt nepodepsali a ani nemíní, oceňují z jeho cílů myšlenku Energetických dnů pro veřejnost. Zato nikdo nemá zájem účastnit se evropské konference signatářů CoM... (Je cítit názor, že „mezinárodní konference jsou jen o bla, bla a jsou obci na nic.“)

Přes sumu dílčích zajímavých zjištění, která jsou asi cenná jako zpětná vazba pro evropské orgány (Paktu, RURENERu i EK), se naše zjištění při vytváření klubu RURENER dají využít jen zčásti. Vesměs je šlo předvídat. Sama iniciativa u nás byla do startu našeho projektu zhola neznámá. Snad můžeme jen ostřeji vnímat pořadí priorit při plánování práce klubu. Šlo by je shrnout do lapidárního hesla: hledat cesty k penězům, posilovat kapacity obcí a zaostřit na energetiku budov… a doplňkově: informace o EU strukturách a dění v nich se hodí, ale jen když pomohou na cestě k plnění těchto priorit!

(mrk)