Kněžicko a jiní ukazovali cestu malým

Solární park - Alheim
Publikoval(-a) Tana Dutkevicova dne 20.06.2013

Den receptů na energetickou soběstačnost vzbudil zájem i o projekt „KOZE“

Čím je energetická politika posledních českých vlád zpozdilejší, tím citelněji, zdá se, roste zájem prozíravějších obcí a měst o směřování k energetické nezávislosti! Čím víc je tlaku shora na fixování pozic jaderně-fosilní lobby, tím pozornější je naslouchání řady starostů a jejich týmů trendům, možnostem i živým příkladům uplatnění čisté obnovitelné energie a jejích úspor.

Právě to bylo tématem celodenní konference "Na cestě k energetické soběstačnosti obcí a regionů", kterou v Praze 19. června v Rakouském kulturním fóru uspořádaly společně se spol. AF-CITYplan a sdružením Liga ekologických alternativ Klimatická koalice a sdružení Calla s podporou Rakouského velvyslanectví v Praze, Heinrich Boell Stiftung, Nadace Stefana Batory, programu Intelligent Energy Europe a projektu Komunity pro zelenou energii.

Conference

Na 70 účastníků z obcí, měst, krajů, z veřejné správy i z médií zde vyslechlo nejen rekapitulaci výhod a vícenásobných užitků, které v době růstu cen energií, problémů dodávek z nestabilních teritorií i problémů v zemědělství nabízí orientace na energetickou soběstačnost. Měli příležitost zevrubně se seznámit i s konkrétními ukázkami takových přístupů hned ze tří zemí – z ČR, Rakouska i Německa. Nechyběla přitom ani varování před chybami, riziky, nepropočtenými a proto nereálnými očekáváními.

Hned po úvodním obecnějším zmapování možností a limitů takového směřování z pohledu energetického poradce zaujalo přítomné vystoupení Milana Kazdy, starosty stále známější středočeské obce Kněžice na Nymbursku. Je v ČR jediná de facto energeticky soběstačná díky bioenergetickému centru s bioplynkou s kogenerací a biomasovou výtopnou. Technologie, zpracovávající obci bez kanalizace i splašky a většinu organických odpadů, umožňuje téměř plné pokrytí potřeb tepla pro občany a nabízí i výrazné přebytky produkce elektřiny, prodávané do veřejné sítě. Není divu, že se do malé vsi o zhruba 500 obyvatelích jen hrnou nejrůznější ocenění (naposled vloni česká cena Eurosolaru), ale trvale i zástupci všech, kdo zde hledají poučení i inspiraci.

Spíše než pitvání technologických parametrů a fines zdejšího zařízení však byla na tomto fóru prezentována organizačně-finanční „odysea“, která vyústila v úspěch projektu. Zaujaly i další plány obce s energetickým využitím ještě i biologicky rozložitelného komunálního odpadu (většinou od zahrádkářů) formou suché fermentace. Kněžice se také netají vizí vytvořit si lokální energetickou síť. Inspirovat mohou také již probíhající snahou vypracovat spolu se čtyřmi sousedními obcemi společný akční plán udržitelné energetiky (joint SEAP). Ten by dík kněžickému vkladu umožnil všem obcím naplnit zprůměrňováním přínosů požadavek snížit do roku 2020 emise o min. 20 % a stejným podílem využít i obnovitelných zdrojů energie a jejích úspor. Právě to je úkolem při podpisu evropského Paktu starostů a primátorů i hlavním smyslem projektu Komunity pro zelenou energii, jehož se část MAS Mezilesí (právě složená z Kněžic a čtyř sousedních vsí) účastní.

Tento evropský projekt, podpořený s programu IEE, blíže osvětlil co do struktury, úkolů i aktuálního dění Karel Merhaut za organizační tandem AF-CITYplan/LEA. Připomněl, že na pražskou „lokální“ konferenci (v poměrech malé ČR je vlastně každá lokální!) navazuje ihned „Face-to-face“ mítink s rakouskými partnery v Kněžicích, že před projektovým týmem je uzavření výchozí emisní bilance regionu MAS a uspořádání energetického dnu, resp. účastnického fóra, s aktéry a občany k uvažovaným konkrétním krokům a investicím předpokládaným ve společném SEAPu. Rovněž seznámil účastníky s rozvíjením národního klubu dle mezinárodní sítě RURENER, v jehož čele stojí právě kněžický M. Kazda. K výměně zkušeností jsou zde zváni všichni příznivci udržitelné „měkké“ komunální energetiky.

Poté své konkrétní postupy i výsledky představili dle programu konference rakouští hosté, a to jak za klimatický energoregion Waldviertler Kernlad, již dnes soběstačný ze 40 %, tak za více než stovku podobně orientovaných modelových regionů země, které zaštiťuje Climate aliance Austria.

Dosažené výsledky vzbudily velký ohlas, neboť země v tomto snažení patří ke špičce Evropy. Ostatně stejně jako Německo, jehož hvězdy udržitelné energetiky dále představili Michael Knape, starosta obce Treuenbrietzen-Feldheim, rovněž již energeticky soběstačné a starosta Alheimu Georg Lüdtke, který cestu k energetické soběstačnosti osvětlil za obec i region Mittleres FuldatalObě prezentace upoutaly především technologiemi či výsledky, jež jsou u nás zatím hudbou budoucnosti.

Feldheim je např. vůbec první německou obcí, kde si zřídili svou síť pro rozvod elektřiny, vyhovující provozu obnovitelných zdrojů energie. Napojili na ní domy, vodárnu, ale i kostel či soukromníky, kteří projevili zájem. K vybudování paralelní lokální sítě přistoupili poté, co se jim nedařilo překonat nechuť spol. E.ON odprodat jim část sítě stávající.

Trakční trafostanice Feldheim

Hesenské mestečko Alheim se zase pyšní tím, že již 73 % potřebné energie si tu produkují sami z obnovitelných zdrojů - větru, slunce, vody a bioplynu. Testují dokonce i progresivní technologii schopnou skladovat elektřinu z větrných elektráren…

Bioplynová stanice - Feldheim

Všechny domácí příznivce čisté energetiky, které by unikátní kroky mnoha našich - v tomto oboru vyspělejších - sousedů odrazovaly svou technickou či finanční náročností, však partneři z obou zemí ujišťují. Začít lze docela efektivně i opatřeními, která zůstávají „při zemi“ – třeba tzv. energetickým účetnictvím obce. V jejích budovách se detailněji sleduje energetická spotřeba a její pohyby v čase, což brzy nejprůkazněji vede k ujasnění nejefektivnějších úsporných i investičních opatření. A ta již jsou prvními kroky na cestě jak k energetické nezávislosti, tak k úspoře emisí.

Autor: Karel Merhaut

Foto: Táňa Dutkevičová, Fledheim, Alheim