Plzeň: kromě piva i mix OZE se superzdrojem na biomasu

Zelený energoblok Plzeňské teplárenské a.s. (kogenerace na biomasu)
Publikoval(-a) Tana Dutkevicova dne 17.06.2014

Plzeň, čtvrté největší město ČR (založené roku 1295, dnes s cca 165 tisíci obyvatel), dominuje v republice největším kogeneračním zdrojem na biomasu (13,5 MWe, 38 MWt), využitým pro vytápěcí soustavu města.

Bylo v zemi prvním z velkoměst, které si už roku 2001 zpracovalo energetickou koncepci, diferencovanou dle městských částí a motivovanou cílem zbavit město důrazem na rozvoj OZE a úspory energií nálepky "černá Plzeň" (získanou kvůli smogu).

Díky sledování a po nějaký čas i dotování solárních systémů Plzeň (zejména zásluhou útvaru městského energetika F. Kůrky) pak ale po několik let vítězila ve své kategorii v české solární lize a získala i bronzovou pozici v EU lize OZE (2010). Dnes tu evidují na 1 200 m2 slunečních kolektorů a po boomu fotovoltaiky v ČR i skoro 13 MW výkonu těchto zdrojů. Mix OZE doplňuje 2,3 MW úhrnného výkonu patnácti malých vodních elektráren na zdejších stýkajících se čtyřech řekách (Radbuze, Úhlavně, Úslavě a Mži), 9,3 MW z 585 tepelných čerpadel u občanů, bioplynová kogenerace o výkonu 1,4 MWe a 0,7 MWt je i na městské čistírně odpadních vod.

K nejnavštěvovanějším systémům OZE ve městě patří solární elektrárna o 20 kWp na střeše technické univerzity, kde se na trvale sledovaných datech i na vzorcích různě barevně designované fotovoltaiky učí celé ročníky studentů. Experty zase zaujme malé "solární perpetum mobile" na střeše domu L. Peška v Resslově ulici. Vedle termického systému (17,8 m2 a zásobník 800 l) je tu i 12 kombi-modulů "vodou chlazené fotovoltaiky" (2,1 kWp), které ohřívají vodu a zároveň efektivněji vyrábějí elektřinu – šlo před časem o novinku oceněnou na veletrhu v Hannoveru!

Považujeme-li u Plzně právem za hlavní a inspirativní fakt letité postupování podle kdysi přijaté územní energetické koncepce, pak stojí za zmínku, že na ní navázala také městská vyhláška, která definuje oblasti města s preferovaným způsobem vytápění. Jedná se zejména o oblasti s centrálním zásobováním teplem (CZT), kde je při výstavbě nebo změně dokončené stavby stavebníkům uložena povinnost prověřit možnost napojení na soustavu CZT. Vzhledem ke skutečnosti, že dominantním zdrojem tepla pro soustavu CZT je právě kogenerační zdroj na biomasu, lze využívání soustavy považovat za značný přínos k životnímu prostředí. V oblastech, kde nejsou dostupná síťová média, vyhláškou preferuje využívání OZE. Snahou města je totiž jak omezovat používání zdrojů zatěžujících ovzduší, tak podporovat rozvoj environmentálně čistých zdrojů energie. V Plzni se jedná především o využití solární energie, spalování biomasy a o instalace tepelných čerpadel. V rámci schválených akčních plánů k uskutečnění celé koncepce město vyvinulo řadu aktivit - od dotace instalací využívajících OZE (od roku 2004 dodnes!) po soutěž s názvem "Slunce pro Plzeň" na podporu novátorských řešení s OZE, včetně nápadů studentů. K vybudování demonstračních solárních zařízení přistoupila i velká část středních škol.

Klíčovým faktorem úspěchů na tomto poli však zůstává využívání územního plánování jako základního rámce rozvoje města a kvalitní energetický management. Pro zkvalitnění energetického manažerství vytvořili pracovníci města také nástroj s názvem ENERG.ETICKÝ TERČ, za který získala Plzeň v roce 2010 tzv. Energetického oskara, tedy nejvyšší ocenění v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR. Aktivita se zaměřila na sledování a tedy i snižování energetické náročnosti městských budov.

Shrnuto: Plzeňský mix promyšlených soustavných kroků ve prospěch zelené energetiky a tedy i snižování emisí CO2 se tak stává - vedle světového věhlasu zdejšího piva – dalším magnetem mezinárodního zájmu. I proto bylo město za ČR v divizi velkoměst letos opět nominováno do finálového boje o stupně vítězů v Evropské lize OZE.

P.S. (26.6.2014)

Při slavnostním vyhlášení výsledků této evropské ligy „šampiónů OZE“ byla v Bruselu 25. června Plzni za druhé místo ve zmíněné divizi udělena stříbrná medaile!

Autor: Karel Merhaut

Foto: archiv LEA a Magistrátu města Plzně