Menší pitva většího úspěchu

Účastníci mítinku
Publikoval(-a) Tana Dutkevicova dne 11.07.2012

Zpráva o „Face to face“ mítinku českých a rakouských partnerů projektu

Předběžně jsme nahlédli do kuchyně regionálního modelu zelené energetiky u sousedů

Šlo vlastně o předehru. První společné setkání zástupců týmů obou zemí, jimž bylo projektem v rámci politiky “párování“ zkušenějšího s „učícím se“ stanoveno úzce kooperovat, se uskutečnilo krátce poté, kdy rakouští partneři vyhodnocovali svůj národní technický mítink projektu. Byl startovní a údajně velmi úspěšný. Právě zahájili plánování programu studijní cesty (ST) zástupců obcí z ČR.
Cílem setkání z rakouské strany bylo seznámit se rámcově se situací na poli zelené energetiky u svých severních partnerů a s jejich očekáváními pokud jde o inspiraci zkušenostmi v partnerském rakouském regionu.
Ze strany české šlo o poznání klíčových argumentů pro spolupráci mezi dolnorakouskými obcemi při směřování k energetické soběstačnosti, využitelných při získávání našich zastupitelů k účasti na ST i projektu samém. Cílem bylo i navázat kontakty s nejvhodnějšími „hybateli“, schopnými efektivně probudit k zájmu o cíle projektu váhající zájemce z ČR.
Při setkání tedy nešlo o návštěvy chytrých instalací OZE, což mělo být až cílem ST, nýbrž o formu hloubkového rozhovoru osvětlujícího především české straně motivace, souvislosti, metody práce a argumenty, jež stojí za úspěchem tohoto (pro ČR) „učícího“ mikroregionu..

Za českou stranu přijeli „pitvat“ zástupci LEA coby subkontraktora projektu, odpovědného za vybrané organizační a informační aktivity (Karel Merhaut a Dalibor Stráský). Dolnorakouští hostitelé představili širší tým, z něhož se rozhovorů účastnili především:

Georg Carl Priesner - vedoucí projektu z vídeňské kanceláře Klimabündnis, která je národním koordinátorem projektu „Towards 100% RES…“

Dieter Holzer - předseda (velkého) LEADER regionu Südliches Waldviertel Nibelungengau, předseda (malého) modelového klimaregionu Waldviertler Kernland a místostarosta obce Ottenschlag. (Dle mínění všech iniciátor a motor všech aktivit strhávající svou energií k propojování činností obec i vsi malého i velkého regionu!)

Thomas Waldhans - diplomovaný inženýr, který je energetickým a osvětovým manažerem modelového regionu.

(dále se za oba regiony účastnili jejich činovnice a dílem zástupci obcí či projektů)

Na uvítanou se G.C.Priesner netajil dojmy z uskutečněného technického mítinku regionu. Ze13 starostů jich bylo přítomno 9. Z jednání vyplynulo, že se na spolupráci s Čechy velmi těší. Plně též přijali všechny požadavky a úkoly projektu. Ti, co je mají (a vesměs je měli už před založením modelového „klimaregionu“), přijeli i se svými energetickými pověřenci, kteří jsou hybnou silou rozvoje obcí, zejména ve vztahu k hospodaření a komunikaci po linii ústředí - spolková země - obce - její partneři v místě.
Na jednání údajně převládl pocit odpovědnosti za budoucnost, vědomí, že se všichni usnáší nad něčím, co ponese plody spoustu příštích let! (Kolektivní cítění bylo nyní, dle pamětníků prvních rozpačitých regionálních snah před 10 lety, výrazným posunem).

Dále rakouský šéf projektu představil velký „LEADER-region“, který otevřel kancelář v červnu 2002 pro 18 obcí a dnes jich zastupuje 33! Inicioval a řešil různé projekty (nejprve osvětové - dřevařské muzeum, pěstování bylin, popularizace tradice pěstování máku, turistika, zážitkové centrum whisky…), přičemž energetickou náplň jich dnes má cca 15 %.

Výčtem cílů, základních dat a projektů byl české straně písemně v předstihu představen i malý region. Jeho 13 obcí sice už dílem spolupracovalo od roku 2001, ale až přijetím statutu „modelového klimatického a energetického regionu“, tj. od roku 2011, zaměstnává specialistu energetika.

D.Holzer také vysvětlil klíčovou roli energetických pověřenců, které si zde obce pořídily z dotačních programů dolnorakouských, rakouských i evropských. Výhodou je, že pověřenci působí nezávisle na firmách. Ještě do konce roku má mít svého pověřence každá dolnorakouská obec (je to podporováno ze zemských peněz, ale pověřenec sám práci koná zadarmo, energetický poradce klima-regionu tyto nové pověřence školí, aby měli základní znalosti v oboru - právě ta školení pořádá i Klimabündnis a přispívá na ně i zemská vláda). Pověřenci obcí jsou pak spojovacím článkem mezi obcemi a energetickým manažerem regionu a vůči zemským a státním partnerům. Jsou zprostředkovateli odborné komunikace. Kdo je zároveň energetickým expertem, může sám také poskytovat odborné poradenství, ale většinou jde „jen“ o komunikaci, takže roli často plní jeden ze zastupitelů. Jeho úkolem je také hledat specialisty na konkrétní práce.

Na konkrétní otázky k vývoji spolupráce obcí v regionu poskytl D. Holzer, doplněn posléze T. Waldhansem) odpovědi, z nichž - kráceně - vybíráme:

Setkávali jste se na počátku s otázkou “K čemu je nám sdružování nad projekty dobré a co z něho budeme mít, když každý máme své problémy?“

Ale jistě. I s dovětky typu - budeme platit za členství a nic z toho…Argumentovali jsme jasně: když se budeme všichni na svou pěst starat o své malé projekty, dosáhneme jen na malé finance, sdružíme-li se, lze podávat ucelenější plošné projekty zahrnující i vaše záměry ale zároveň si můžeme sáhnout na řádově větší investice. Bude-li společná regionální koncepce všestrannějšího rozvoje velkého regionu, lze s ní v ruce žádat i o opravdu velké prostředky z různých fondů. Prostě štěstí přeje připraveným.
Vše jsme se ale museli naučit, trvalo i rok, než jsme mohli první přijaté projekty začít plnit. Každý se pak snažil hned přispět i s vlastními.

S velkým LEADER-regionem jste mohli cílit na velké dotace z EU. Když s malým klima-regionem v rámci našeho projektu míříte do Paktu starostů, nemůžete z něho ale konkrétní dotace pro investice čekat. Tak jak zde hledáte motivaci?

My ty finance ale je za projektem i Paktem vidíme také! A sice naše finance! Tam, kde nás něco nutí k úsporám a tedy nejen energie, ale tím i našich peněz, míříme k tomu, že je přece můžeme investovat jinde! U těch nejzdrženlivějších členů se nám osvědčilo začínat malými věcmi. Např. energetickým účetnictvím - nevyžaduje velké peníze a už po roce jasně vidíte, kudy vám peníze utíkají.
V Rakousku musí totiž od roku 2013 každá obec vést energetické účetnictví veřejných budov. Na úrovní zemské vlády se pak výsledky srovnávají a už jen to srovnávání nese plody. Pak i jednoduché opatření v jedné škole přináší velké úspory. Např. když teplotu regulujete ve správný okamžik a ve správné míře. Když to děláte ve všech budovách, rychle vidíte, kde se energie ztrácí. To účetnictví je prosté - jednou týdně odpočty, když zjistíte velké rozdíly, tak odečítáte častěji, třeba vícekrát denně, až zjistíte příčinu. Na to stačí školník, úředník obce…Nápravu pak pomůže, vyžaduje-li to technický zásah, řešit náš energetik.
Možnost společného SEAPu v tomto projektu bereme jako nový podnět jít v úsporách energie, emisí i využití OZE ještě dál. Obec Ottenschlag jako centrum klima-regionu se proto k signatářům Paktu starostů hlásí, stejně jako region, další obce o tom uvažují.

Váš modelový region ale už společnou energetickou koncepci vypracoval (pozn. autora: má 90 stran a stejně tolik příloh a pomohla s ní energetická agentura). Jak se stavíte k potřebě vypracovat přesto pro Pakt starostů SEAP podle jiné metodiky? A jak k tomu přesvědčíte obce, kde je už spousta projektů OZE a úsporných opatření hotova? (Jako např. v Ottenschlagu s obecní výtopnou na biomasu, kde máte vytápění už vyřešeno…- ostatně jako u nás v Hostětíně či Kněžicích…)

Cíle Paktu jsou skoro totožné s cíly našeho Klimabündis.U nás se obce zavázaly, že každých pět let sníží emise CO2 o 10 %. Byť jsme původně chtěli, aby každá obec měla svou energetickou koncepci, před založením modelregionu jí měl jen Grafenschlag. Ale i u Ottenschlagu s výtopnou má ještě smysl jí udělat - jen co si uvolníme ruce od starostí s novým lázeňským provozem. Ale je-li nyní novinkou, že signatářem Paktu může být i mikroregion, pak to s myšlenkou našeho klima-regionu koresponduje. Budeme ale na evropské úrovni prosazovat, aby se dotace přednostně směřovaly obcím, které k Paktu přistoupily a plní jeho cíle. A právě to využíváme i jako hlavní argument vůči naším obcím! Vyhlídka této výhody stojí za úsilí.V Rakousku do Paktu vstoupilo 12 obcí, jen ale tři už vypracovaly SEAP!
A jiná metodika SEAPu? Ano proces tohoto akčního plánu udržitelné energetiky je moc komplikovaný, pracujeme na jeho zjednodušení. Když se na stránkách Paktu pracně proklikám k metodice tvorby SEAP a zjistím, že má 160 stránek, zavřu to a řeknu: děkuji, nechci! Tlačíme na to, aby těch stránek byla desetina! A aby šlo používat seriózní výpočty, které my už máme - a tak jsme mohli uplatnit synergické efekty. To je náš cíl pro rok 2013!
V evropské kanceláři Paktu starostů sedí i spolupracovníci Klimabündisu a víme, že Němci mají stejný problém. Cíle paktu jsou jistě výborné, jsme pro ně, ale ne pro sumu byrokracie, která je kolem…Zpracováváme i kalkulačku pro výpočet emisí CO2. Rádi bychom jí měli za půl roku hotovou a prosazovali jí k využití v celém Paktu..
Důležité u nás je, že jsme přitáhli ke spolupráci renomovanou regionální energetickou agenturu z Waidhofenu. Máme už pro ní vyčleněnou i částku k práci na SEAP.

Co bylo při vypracování energetické koncepce modelového regionu nejtěžší?

To, kde byli někteří lidé proti. Např. u větrníků - tu majitel pozemku, tam někteří zastupitelé, dilema kolem dělení zisků, prostě byla to zdlouhavá jednání…Koncepce vznikala asi sedm měsíců a hotova byla v červnu 2011. Výhodou bylo, že už jsme měli dost podkladů, neboť malý region Waldviertler Kernland už fungoval 10 let předtím…

Jaký vliv na vaše úsilí má politické rozložení sil na radnicích?

V 11 ze 13 obcí vládnou lidovci, ve dvou sociální demokraté. Jako zakládající předseda regionu ale mohu říci, že to nehrálo žádnou roli. Prvních pět projektů podala ta nejmenší obec se socdem a 360 obyvateli v roce 2002 a první společný projekt byl vlastně odtud - muzeum dřevařství. Politika v obcích svou roli hraje, ale často jsou i různé názory uvnitř jedné partaje, takže politický klíč nebývá hlavním dělítkem. Řekl bych, že se nám v rámci společenství podařilo politiku vytěsnit. Snažíme se vždy najít společného jmenovatele, ale netvrdím, že vše je ideální - někdy si ho musíme stanovit níže, než bychom chtěli.Dostaví-li se ale úspěch, pak lze úroveň spolupráce zase zvýšit. Výhodou též je, že hejtman Dolního Rakouska - už čtvrté období ve funkci! - byl zemským radou pro životní prostředí a téma cítí a podporuje. Však také nejvíc modelových regionů - existují u nás dva roky - je právě v Dolním Rakousku (asi 25 z 85 v celé zemi). Je tu i Fotovoltaická liga - mj. Ottenschlag je šestý.

Co z OZE či úspor energie byste u klima-regionu ještě podtrhli nad rámec soupisu, který jste nám poskytli?

Díky LEADER-regionu vznikly větrné elektrárny, které jste viděli cestou v Grafenschlagu. Tam, kde jsou nyní tři vrtule, jich má být brzy pět. Chceme stavět další pár větrných parků. Se stožáry 200 m vysokými a vždy instalovaným výkonem 3 MW každé turbíny! Z programu LEADER měla podporu i výtopna na biomasu v Ottenschlagu, která kryje 50 - 60 % spotřeby tepla obce. Topí z ní lázeňský areál, zámek s ubytovnou a restaurací, školské centrum, firmy i soukromé domy. Zprovoznili jsme fotovoltaiku na radnici i škole, vždy o výkonu 20 kWp. . Soukromníci zaplatili i systémy na obecních budovách. Třeba na škole si ho bude 13 let provozovat montážní firma investora a poté ho předá obci. Vzhledem 25leté životnosti systému jsou pak zisky její. V regionu je více podobných příkladů.
Podobně je to i v klima-regionu, kde jsme vsadili na to, že využití OZE je dobře viditelné i „prodejné“. S úsporami energie je to horší, nejsou vidět. Některé obce zavedly úsporné osvětlení LED-diodami, jedna obec vyniká počtem fotovoltaiky na hlavu, Grafenschlag zase zateplenými budovami…

Není při známé míře využití zelené energetiky v rakouských obcích překvapivě malý počet těch, které podepsaly Pak starostů?

To má více důvodů. Máme mnohé své programy s obdobnými cíly - nejstarší je Klimabündisu, který je v zemi už 20 let a je v něm 950 obcí, tj. 40 % všech, přičtěte 600 podniků a přes 300 škol a školek…Pakt ještě u nás není moc znám, přišel také později než domácí aktivity. Máme třeba projekt E5, což symbolizuje 5 kroků, po jejichž absolvování obec přejde k energetické soběstačnosti.V něm je už 100 obcí s detailní energetickou koncepcí! Máme i klimatický fond, v němž jsou stovky miliónů EUR, z něhož se dotují projekty jako je právě náš klima-region…Ale i u Paktu efekty přijdou.

Příjemnou tečkou za první vzájemně ohledávací besedou, při níž na závěr přišly na přetřes i dílčí technické otázky kolem projektu a chystané studijní cesty, byla osvědčená chlouba regionu, byť už není ze soudku energetiky: skvělý oběd v obci Mohndorf. V ní se dnes (k permanentnímu nadšení turistů) téměř vše točí - a opět díky projektu vzešlému ze spolupráce obcí v regionu! - kolem…máku! Ale makovou polévku, omáčku, moučník, zmrzlinu, limonádu, likér, suvenýry, knihy, mlýnky, velebilboard i festival nelze popisovat. Vše si zaslouží být ochutnáno, poznáno, zažito. Ostatně stejně jako ona samozřejmost přesvědčení zdejších starostů, že společně lze všeho, i v zelené energetice, dosáhnout snáz a víc.

Autor: Karel Merhaut