Místo brambor posíláme z venkova do Berlína elektřinu a teplo, říká německý starosta

IHNED / červen 2013
Published by Tana Dutkevicova on 2013. 06. 26.

Rakouští experti budou českým obcím radit, jak posílit energetickou soběstačnost. Projekty částečně podporuje EU. Decentralizace energetiky je nyní v Německu i Rakousku na vzestupu. Jaké jsou zkušenosti starostů?

Z venkova se bude do měst místo brambor vyvážet elektřina a teplo, ze starostů se stanou experti na energetiku a novodobí “mlynáři” se budou starat o větrné parky. Taková je alespoň vize blízké budoucnosti podle německých a rakouských starostů a expertů, kteří se účastnili debaty o Energetické soběstačnosti regionů.

Příkladem je Feldheim, vesnice s pouhými 140 obyvateli, vzdálená 60 kilometrů na jihozápad od Berlína na území bývalého východního Německa. Už v půlce devadesátých let začali stavět první větrné turbíny, nyní se jich na poli za silnicí tyčí 43 - tedy víc, než zde stojí domů - těch je 37.

Vyrobí několikanásobně víc elektřiny, než obec spotřebuje, přebytky dodává do sítě, a má tak další příjmy na investice. "Něco mi říká, že v centru Berlína už žádná větrná elektrárna nevyroste," komentuje výhody venkova starosta Michael Knape.

V roce 2008 u Feldheimu postavili také bioplynku se zásobníkem a solární park. Panely na louce se díky speciálnímu mechanismu otáčejí za sluncem jako slunečnice, a podle starosty jsou tak o 40 procent účinnější. "Ta technologie v té době nebyla na trhu, a tak jsme si na ni sami postavili fabriku. Máme nulovou nezaměstnanost a stěhují se k nám i další firmy, kvůli levnější elektřině," říká Knape.

Postavili si vlastní elektrickou síť

Feldheim je totiž vůbec první obcí v Německu, která si vybudovala vlastní elektrickou síť a k ní připojil domy, vodárnu, kostel i firmy, které mají zájem. Pro vybudování vlastní sítě se rozhodla poté, co se marně dva roky snažila koupit část sítě od E.ON.

ČEZ má přebytek povolenek v hodnotě tří miliard korun. Ušetřili jsme, tvrdí firma - čtěte ZDE

EU chce bezpečnější jaderné elektrárny. Stálo by je to stamiliardy korun- čtěte ZDE

"Našli jsme mezeru v zákoně a vytvořili akciovou společnost, občané vložili 3000 eur kapitál, který se ale dědí," vysvětluje starosta. Lidé díky tomu mají na deset let garantované o 25 % nižší ceny proudu. A to bylo ještě před Fukušimou," zdůrazňuje Knape.

Německá vláda totiž po odklonu od jaderné energetiky začala decentralizaci energetiky aktivně podporovat a Feldheim a jemu podobné obce dává za vzor, kam se jezdí dívat nejen z jiných částí země, ale i ze zahraničí.

Podobnou "ekologickou atrakcí"je i městečko Altheim v Hesensku. Jeho starosta Georg Lüdtke se chlubí, že 73 procent energie pro město loni vyrobili sami z obnovitelných zdrojů - větru, slunce, vody a bioplynu. A testují i novou technologii - úložiště pro větrnou energii jim staví Siemens. I zde pomáhá ekologie rozvoji byznysu a zaměstnanosti, vznikla zde společnost Kirchner Solar Group, která zaměstnává 250 lidí a dodává zařízení pro solární energetiku i na export.

Solární panely tam mají i škola, parkoviště nebo stodoly. Pro návštěvníky s elektromobily fungují čtyři solární dobíjecí stanice zdarma. Ve spolupráci s okolními městečky chtějí vytvořit energeticky soběstačný region.

To je i cesta, kterou se vydávají regiony v Rakousku. V Dolním Rakousku zemská vláda dokonce nařídila, že v každé obci musí být "energetický pověřenec" - což je většinou starosta, který projde školením. Vláda také dodá do všech obcí propojené počítačové databáze pro vedení "energetického účetnictví" - jednou měsíčně se do nich zanášejí údaje o spotřebě energií, vody a podobně. Dá se z nich vytipovat, která budovat potřebuje zateplit a jak se jim daří se zlepšovat.

Velmi progresivním příkladem je v Dolním Rakousku i městečko Bruck an der Leitha, kde stojí bioplynový zásobník přímo uprostřed města a vznikl zde jeden z prvních bioreaktorů na světě, ve kterém se vyrábějí řasy potenciálně použitelné jako biopalivo.

V Rakousku je tato snaha motivována snahou snižovat emise, určitou ekologickou posedlostí našich jižních sousedů, kterou mnoho Čechů vnímá negativně i v souvislosti s protesty proti jaderné energetice a Temelínu. Je zřejmé, že co se týče energie větru a vody mají Rakousko a Německo lepší podmínky než Česká republika.

Průkopníkem v ČR jsou Kněžice

V České republice dnes existuje jen jediná energeticky soběstačná obec a tou jsou Kněžice, kde mají velkou bioplynovou stanici se zásobníkem. Díky ní vesnice podle starosty nepotřebuje kanalizaci a čističku, biologický odpad v ní spálí. Kromě toho mají kotel na štěpku, ve které topí dřívím z okolního lesa, v lisech zpracují i třeba slámu.

I Kněžice vyrobí více elektřiny, než spotřebují. Prodávají ji přes ČEZ Distribuce společnosti Nano Energies, která se specializuje na nákup elektřiny výhradně z obnovitelných zdrojů.

Podobnou cestou jako Kněžice se vydávají i obce a města jako Dobrouč, Hostětín, Hlinsko nebo Jeseník. Právě obcím v okolí Kněžic mají s energetickou soběstačností radit experti z rakouského regionu Waldviertel Kernland v rámci evropské spolupráce. U projektů, kde si obce zajistí 25 % financování, přispěje Evropská unie.

Tato iniciativa přichází v době, kdy zřejmě od nového roku skončí podpora nových obnovitelných zdrojů, především u fotovoltaiky a bioplynek. Důvodem je vysoký účet přes 40 miliard korun, které stát platí na podporu obnovitelných zdrojů především v důsledku nezvládnutého solárního boomu.

Podle zkušeností německého starosty Lüdtkeho ale dokáže být například elektřina ze solárního panelu konkurenceschopná i bez dotací. V rámci debaty zaznělo ale i důležité varování - když se investice obce do energetiky nepovede a například pro nadměrnou kapacitu nebude mít dost zákazníků, může to skončit vysokým zadlužením či až obecním bankrotem.