Na emise CO2 líčí i velcí hráči

Bicester, UK

Bicester, UK

Published by Tana Dutkevicova on 28.02.2014

Vinou despektu vlád i většiny médií pro širokou veřejnost u nás převládá pocit, že zeleným energiím a snižování emisí skleníkových plynů se intenzivně věnují jen malé první vlaštovky spíše obecního typu. Eventuelně ekologicky „poblázněné“ Rakousko či Německo, příp. eurohujerské aktivity EU. Pravdivější obraz o rostoucí šíři i rozměru těchto počinů tak nejednou vnímají spíše specialisté řady sektorů prostřednictvím zpráv ze světa ve svých oborových médiích. 

Ani aktérům našeho projektu či zájemcům o něj proto nemusí být na škodu, pokud si občas trend doby připomenou inspirativní příklady dobré praxe nejen vesnického formátu. Tři takové ze sféry moderního stavebnictví proto nabízíme i zde:

USA:

LA v čele energetické účinnosti

Americké ministerstvo pro energii oznámilo, že městu Los Angeles přiznává roli vedoucího velkoměsta v programu Lepší výzva pro stavebnictví (Better Building Challenge), a to pro jeho inteligentní politiku v oboru. Cílem programu je pomáhat městům šetřit náklady na energie a snižovat emise skleníkových plynů. V tomto smyslu se LA zavázalo snížit svou produkci CO2 do roku 2020 o 20 %.. Do daného roku se má snižovat zejména energetická náročnost budov, k čemuž se už připojilo i 25 vlastníků velkých obchodních center, ale např.  také místní dětská nemocnice. Zapojena je i rozlehlá energeticky modernizovaná ústřední městská knihovna, šetřící dnes za energie ročně 130 000 eur.

Velká Británie:

První „green-city“ na startu

V Británii brzy zahájí výstavbu prvního ekologického města spojeného království. Cílem je postavit během 20 let novou městskou čtvrť s nulovou bilancí CO2 na severozápadě města Bicester ve středoanglické oblasti Oxfordshiru. Nový obvod by měl občanům nabídnout 6 000 nových bytů, obchodní centrum, školu, polyfunkční sál i výrobní podnik i restauraci, vždy v maximálně ekologické podobě. Přípravné práce první etapy projektu byly již zahájeny stavbou 393 nových rezidenčních jednotek včetně centra obnovitelných energií. Termín dokončení byl stanoven na rok 2017. První ze čtyř fází budování komplexu si vyžádá investici 74 miliónů liber (90 mil. eur). Rezidenční jednotky vyrostou dle pravidel náročné kategorie „Kodex udržitelného domova“ stanovené vládou. Každý dům musí odpovídat stanoveným standardům pro odpovědné hospodaření s vodou, bude mít nadstandardní izolaci zdí, oken i střech, využity budou i moderní úsporné technologie včetně fotovoltaiky vyrábějící elektřinu ze Slunce. V zájmu snížení ztrát přenosem je v projektu kladen důraz na co nejkratší rozvody tepla z obnovitelných zdrojů.

Makedonie:

Hydroelektrárny novou prioritou

Republika Makedonie plánuje věnovat do roku 2020 více než jednu miliardu eur investic do rozvoje svých obnovitelných zdrojů. Během této doby hodlá jejich podíl ve výši 14 % z roku 2005 zvýšit až na 20 až 25 %. Dnešní výrobní kapacity jsou přitom zajišťovány především tepelnými elektrárnami. Makedonie do budoucna sází nejvíc na zvyšování podílu elektřiny z vodních elektráren. Vláda zahájila tři hlavní projekty. Výstavba nového zdroje Boskov Most o výkonu 68 MW, spolufinancovaná půjčkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj EBRD, je nyní předmětem výběrového řízení veřejné elektrárenské společnosti Ad Elem. Také ministerstvo životního prostředí hodlá v příštích měsících vypsat výběrové řízení na výstavbu dvou sousedních elektráren ve městech Galiste a Cebren, která si vyžádá 540 mil. eur. Výkon obou přehrad by se měl pohybovat kolem 600 MW. Stát tento projekt koncipuje za partnerství veřejného a soukromého sektoru a chce ho svěřit konsorciu, v němž má Ad Elem držet nejméně 35 %. Výstavba je plánována na sedm let. Po roce 2020 plánuje Makedonie také výstavbu komplexu 12 elektráren v údolí Vardar, z nichž dvě hlavní mají vyrůst u měst Gradec a Veles. Úhrnem se u nich počítá s výkonem 324 MW a vybudování si vyžádá investice v řádu několika stovek miliónů eur.

Program rozvoje obnovitelných energií počítá i s mikroelektrárnami, rozvojem infrastruktury pro zvyšování podílu využití biomasy, která je dnes hlavním obnovitelným zdrojem této zalesněné země, a okrajově i se solárními parky a větrnými elektrárnami.

(podle francouzského časopisu BEM – mrk)